Povídka pro Mininku

21. ledna 2009 v 21:19 | Velvet Kisses |  Povídky


"Dělej! Přijdeš pozdě do školy!"
"Hai, hai, onii-san! Budeš se mnou po škole trénovat?"
"Uvidíme, podle toho kdy mi skončí mise"
"To říkáš vždycky a pak z toho stejně nic není!"
"Já už nemám tolik času jako na Akademii, a ty už bys měla jít!"
"No jo..." řekla Mininka a vyběhla ze dvěří.

Sasuke se vydal na místo, kde se měl sejít se zbytkem svého týmu. Kakashi sensei měl zase zpoždění. Omluvil se tím, že potkal starou babičku a musel s ní tančit. Sakura s Nartutem zase vyšilovali ale Sasuke se jenom díval stranou. Pozoroval svoji mladší sestru jak s dětmi z akademie hází shurikeny.
"Hmm, docela jí to jde! Dneska s ní musím trénovat. Má pravdu, dělám to co Itachi, něco slíbím a pak z toho nic není..." přemýšlel.
"Tak, dneska mám pro Vás speciální úkol... Musíte chytit tuhle kočku" a ukázal jim fotku.
"Cožee?" zatvářil se Naruto
"Budete trénovat spolupráci, navíc pro Vás mám tuhle hračičku" a dal jim mini-vysílačky.
"Super, tak jdem!"
Když kočku chytili a předali ji její majitelce pozval je Kakashi na ramen s tím, že dneska už končí.
"V tom případě se mějte" řekl Sasuke a odešel.
"Kam jde?" zeptala se Sakura
"Nevím" řekl Naruto
"Sasuke, počkej! Kam jdeš?" utíkala za ním Sakura.
"Nech mě být, mám něco na práci. Vrať se za nima" řekl jí a šel dál.
"Sasuke..."

"Onii-san! Jdeš se mnou trénovat?" začala se radovat Mininka a skočila Sasukemu kolem krku.
"No, když mě dřív neuškrtíš..." zasmál se Sasuke.
"Neboj, už Tě pouštím, tak pojďme!" a šli spolu na tajné místo Uchihů.
"Určitě Ti nevadí, že jsme zrovna tady?"
"Ne, proč?"
"No, tady jsi vždycky byl s Itachim"
"To už je dávno a teď jsem tady s Tebou" usmál se na ni Sasuke a začali s tréninkem.
"Už se stmívá"
"No, asi bysme se měli vrátit"
"Jsem vyřízená"
"Vezmu Tě na záda" mrkl na ni a vyzvedl ji.
"Už dlouho jsme si takhle neužili den. Jsem ráda!"
"To já taky" odpověděl Minince Sasuke.

"Ale, ale, že by to byli mí malí sourozenci?" ozvalo se kdesi ze strany
Oba sebou trhli a podívali se tím směrem. Zpoza stromů vystupovala tmavá postava.
"Itachi?" zeptala se Mininka
"Jasně, pojď za mnou, malá sestřičko"
"Ani nápad!" řekla rozhodně a podívala se na druhou stranu.
"Co tady chceš?" zeptal se znechuceně Sasuke
"Copak nemůžu vidět svoji rodinu?"
"Mohl bys ji vidět celou, kdyby jsi ji předtím nevyvraždil!"
"Sasuke, pojďme domů" zaprosila Mininka.
"Hmm" vydal ze sebe Sasuke a chystal se odejít.
"Ale notak, přece nebudete kazit rodinnou sešlost!" řekl Itachi a už stál před Sasukem.
"Uhni nám z cesty!"
"A co uděláš?"
"Třeba tohle" ozvala se Mininka a v očích se jí objevil sharingan.
"Ale, sestřička by chtěla boj?" řekl pobaveně Itachi.
"Nejen ona" řekl Sasuke a v jeho očích se taky objevil sharingan.
"Řekli jste si o to!"
Začali bojovat. Sourozenci stáli proti sobě a bojovali na smrt. Mininka byla vysílená a Itachi ji jedním úderem odhodil stranou. zůstala ležet, zlomila si ruku a bolest jí znemožňovala se pořádně soustředit. Sasuke bojoval s Itachim sám. Najednou se zarazil. Itachi zůstal stát asi 4 metry od něj. Mininka na ně hleděla a čekala co se bude dít dál. Najednou začal Sasuke vykřikovat: "Proč mi to ukazuješ?! Přestaň!! Néé!"
Mininka jen hleděla na bratrovo utrpení. Sasuke se zhroutil na zem a držel si hlavu v dlaních.
"Itachi..." už začínala chápat. Sasuke je chycen v iluzi! Itachi mu určitě zase ukazuje tu noc!
"Musím něco udělat!" Mininka se pomalu zvedla, bolest v ruce se rozhodla ignorovat. Přiblížila se k Itachimu zezadu. Věděla, že pokud se pohne blíž, Itachi si jí všimne. Začala přemýšlet.
Pak uviděla nad hlavou větev. Vyskočila na ni a zkontrolovala stav. Itachi si jí pořád nevšiml.
Mininka sáhla do svého zásobníku. Nějaké shurikeny a kunaie. Taky výbušné lístky.
"To by šlo, snad to výjde!" řekla si pro sebe a nachystala vše potřebné.
Pak hodila po Itachim jeden shuriken. Samozřejmě ho odhodil pouhým pohybem ruky.
"Myslela jsi, že mě něco takového porazí?"
"Zkusit jsem to musela. A teď, pusť Sasukeho!"
"Nejsi v pozici, kdy bys mohla klást podmínky!"
"Pleteš se!" řekla Mininka a hodila poslední kunai, který u sebe měla.
"Nedokážeš se ani trefit a chceš mi vyhrožovat?"
Mininka se jenom zasmála, skočila dolů, chytila Sasukeho pod paží a táhla ho pryč.
"Co si myslíš, že děláš?" zeptal se jí Itachi a chtěl jít za ní.
V momentě kdy udělal krok zněmožnilo mu něco v pohybu. Podíval se k nohám.
"Cože?" vytřeštil oči.
"Měj se, Velký bratře." řekla Mininka a zatáhla za konec nitě. Celá nit se omotala Itachimu pevně kolem těla.
"Výbušné lístky? Ale kdy... ten kunai!"
"Hai" řekla Mininka a lístky vybuchly.
Sasuke se probral.
"Co se stalo?" zeptal se zmateně.
"Nemluv a pojď. Doma Ti všechno povím" řekla mu Mininka a vedla ho lesem.

"Jsi chytrá" pochválil ji Sasuke, když mu pověděla celý průběh zápasu.
"Já vím, máme to v rodině!"
"Neměla bys už jít do školy?"
"To víš, že jo! Já odejdu a ty vstaneš!"
"Slibuju, že budu poslušný pacient a zůstanu v posteli!"
"Jestli ne, tak..."
"Už běž!"

"Něco jsem Ti donesla!" řekla Mininka Sasukemu mezi dveřmi.
"Co?" ozval se z postele.
"Dárek za poslušnost!"
"Tak ukaž!"
"Na"
"Papír?"
"Otevři to a čti"
"Chuuninská zkouška?"
"Jo, Kakashi sensei mi říkal, že Tě přihlásil i zbytek týmu."
"Paráda!"
"Takže půjdeš?"
"Jasně!"
"A můžu jít s Tebou?"
"To si ještě rozmyslím, jak budeš hodná!"
"Tss" začala se smát Mininka
"Je to už za týden!"
"To bys měl začít trénovat! Ale ne teď!"
"Dobře, paní doktorko" zasmál se Sasuke.

Další den začal Sasuke trénovat. Mininka mu ráda pomáhala a za celý týden se hodně zlepšila.
Celý týden byl pro oba náročný. Ale nekonec byly znát pokroky u obou.
"Takže zítra!"
"Jo, zítra"
"Můžu teda s Tebou?"
"No...jasně že můžeš!"
"Díky bráško!"
"Ale budeš mi hezky fandit!"
"Neboj, neboj!"

Během zkoušky se k Sasukemu přitoulal Gaara.
"Hele, Sasuke, že?"
"Hmm"
"Naruto říkal, že prý tamta holka je Tvá ségra"
"A co jako,"
"Je nebo není?"
"Jo, je"
"Hezká"
"Nevím, co Ti na to říct... díky?"
"Mohl bys mi říct, jestli by se mnou někam nešla"
"To nevím"
"Zeptáš se jí?"
"Zeptej se jí sám, nejsem její táta"
"Fajn, díky"
"Za co?"
"Neřeš" zasmál se Gaara a odešel za Mininkou.

"Ahoj" řekl Minince.
"Ahoj, emh..."
"Gaara"
"Ahoj Gaaro, co bys rád?"
"Tebe"
"A bude Ti stačit prst, nebo chceš celou ruku?"
"Nejlépe celé tělo, v jednom kuse, prosím"
"Máš vysoké nároky"
"Říká se to o mě"
"Takže?"
"Takže, půjdeš se mnou někam?"
"Kdy?"
"Třeba hned po zkoušce"
"Dobrá"
"Počkám na Tebe"
"To bych Ti doporučovala" zasmála se Mininka a Gaara se vrátil bojovat se Sasukem...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti povídka?

ano
ne

Komentáře

1 MINIKA MINIKA | 22. ledna 2009 v 7:09 | Reagovat

úžasnýý děkuju  : )

2 rypo rypo | Web | 23. ledna 2009 v 13:06 | Reagovat

hej ta je brutálná Gaara nějak ukecanej   :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama