Povídka pro Leiko Hatashi

20. března 2009 v 16:44 | Velvet Kisses |  Povídky
Tak po dlouhé době (omlouvám se) zase jedna povídka...


"Další mise splněná!"
"Leiko! Ty už jsi zpátky? To je snad Tvůj rekordní čas! Snažíš se o zapsání do knihy ninjů?"
"Jen plním své povinnosti"
"Jistě a velmi dobře! Nějaké nepříjemnosti?"
"Nic, co bych nezvládla!"


"Právě o tom jsem přemýšlela... Mám tu pro Tebe další misi"
"Hai, o co jde?"
"To se dozvíš od ostatnícvh členů týmu"
"Ale já přece pracuji sama!"
"Tentokrát je to jiné"
"Nevím proč pochybujete o mých schopnostech, Tsunade-sama"
"To si rozhodně nemysli, je to právě naopak. Skvěle doplníš tým Kakashi!"
"Týká se to Narutovi posedlosti?"
"I tak se to dá říct"
"Dobře"
"Máš týden na odpočinek, zajdi si do pramenů nebo jen tak relaxuj"
"Ale..."
"Žádné ale! Teď jsi byla v jednom kole! Unavenou shinobi nepotřebujeme!"
"Hai"
"Můžeš jít"
"Hai" řekla Leiko a místností se prohnalo pár lístků žluté růže.

Co si ta Tsunade o ní myslí. Že je snad neschopná? Všechny mise splnila jako nic a dokonce v krátkých časech. Nikdy se nestalo, že by měla problémy nebo že by snad mise selhala! A proč jí dává volno no relaxování? Tím je ztrácí čas. Pokud je ta mise až za týden, mohla splnit nejméně 3 mise B! Ať si nemyslí, že ona bude zahálet! Bude trénovat, alespoň se zdokonalí v té zakázané technice, posledně se ukázal nějaký problém. Odstraní ho... ale jen tak polehávat v pramenech nebude!
S takovými myšlenkami prošla Leiko Konohou až na její tajné tréninkové místo. Začala s přípravami a vytvořila pár pečetí. Soustředila veškerou svoji sílu a pak ji všechnu...
Probrala se, když už byla všude tma. Co se to stalo? Asi omdlela... Že by nakonec musela uznat Tsunadiny doporučení? Dobrá, zítra si udělá den jen pro sebe... Kdy naposledy vlastně myslela sama na sebe?
Jak jí tak hlavou běhaly různé myšlenky napadlo ji, že Tsunade dost záleželo na tom, aby si oddechla. Ta mise asi bude vážně složitá mise. Navíc když půjde s týmem Kakashi, Naruto poslední dobou hodně zesílil! Sakura je výborná v léčitelství a ta síla, kterou v ní Tsunade vzbudila je také ohromná. Sai je perfektní na průzkum a boj nablízko také ovládá a pořád je tu Kakashi, který umí snad všechno! Určitě se přidá i Yamato a jeho jedinečné techniky... Proč vlastně Tsunade chce jako podporu zrovna ji. V podstatě jen umí pár zakázaných jutsu a ovládá katanu, ale o tom snad ani Tsunade neví, jen mezi ANBU je tím proslulá...
"No, nechám se překvapit" uzavřela její uvažování a zalehla do postele.

Po ranní spršce automaticky sáhla po zbraních, se kterými by šla trénovat. Při pohledu z okna na transparent lákající návštěvníky do pramenů si ale připomněla včerejsí slib.
"Dobrá lásky moje, dneska zůstanete doma. Já musím relaxovat!" promluvila s úsměvem Leiko směrem ke zbraním. Potom zavrtěla pobaveně hlavou a při odchodu si pomyslela, že se z ní asi vážně stává blázen.
Celý den strávila v pramenech. Dala si dlouhou koupel, potom si zašla do páry a nakonec se nechala namasírovat. Celou kůru zakončila zdravou večeří v místní restauraci.
Pak se vydala domů. Lehla si na postel a jen tak zírala na strop. Cítila, jak se jí všechny svaly pomalu ale jistě uvolňují. Je to vážně skvělý pocit... To by ovšem nebyla Leiko, kdyby nezačala přemýšlet o misi, která ji čekala...
Jestli je to opravdu ve spojitosti se Sasukem... Sasuke, jak dlouho už to je, co ho viděla naposledy... Něco jí nedalo a musela otevřít šuplík, kde se skrývala malá fotografie v rámečku. Byla na ní ona a Sasuke. Jak se k sobě hodili, všichni to říkali, dokonce i Sakura uznala, že vypadají roztomile!
Proč jsi musel opustit Konohu, Sasuke? Co se s Tebou vůbec děje?
Tyto a mnohé další otázky se jí po letech vynořili v mysli. Zavřela oči a přivilnula rámeček na hruď. Po chvíli měsíc osvítil malou slzičku, deroucí se zpod jejího víčka.
Myslela si, že rána v jejím srdci už je zahojená. Vždycky to tak bylo, když ze sebe dostala všechen smutek a zuřivost, její srdce zledovatělo. Možná i proto je teď tak zapálená do plnění misí a nemá čas na nic jiného. Vůbec ne na lásku. Opravdu si myslela, že už je to všechno za ní... Ale...Sasuke...
Nocí se tiše nesl usedavý pláč mladé kunoichi...

Další dny strávila buď ve městě nebo za ním při tréninku. Přece jen si nedovolila zlenivět, obzvlášť měla by se setkat s ním...
"Leiko-chan!"
"Ahoj, Naruto, co je?"
"Nic, jak se máš?"
"Hmm...dá se to"
"Vypadáš poslední dobou nějak smutně!"
"To se Ti jen zdá" pokusila se o úsměv
"Netěšíš se snad na naši misi? Víš to, že spolu jdeme na misi!?"
"Jistě, proto mám teď volno. Tsunade mě chce při plné síle!"
"Hmm... Je dost možné, že bych konečně přivedl Sasukeho zpátky do Listové a..."
Při tom, jak vyslovil jeho jméno se Leiko zase zamyslela a musela se soustředit, aby nevypadala příliš sklesle.. Naruto by to poznal... Ale musí ho nějak zarazit...
"Hele Naruto, chápu Té nadšení... Nedáš si rámen?"
"Jasné!"
"Tak pojď"

Po týdnu relaxu se sešla celá skupina u brány Konohy. Tedy celá skupina, Kakashi chyběl.
"Kde jen může být ten zatracený sensei?" rozčiloval se Naruto
"Klid, objeví se jako vždycky..." klidnila ho Sakura se znuděným pohledem
"Jako vždycky... o to jde! Proč nikdy nemůže přijít včas?"
"Asi má nějaký důvod!"
"No jasně! Vždyť je to sensei! A ty jeho výmluvy...Kdo by proboha tančil se stařenkou tango, když musí jít na misi?"
Najednou se objevil Kakashi a s nervózním úsměvem se omluvil, že jde pozdě, protože mu domácí rybičky utopily budík
"Odky máte rybičky?" vyšiloval Naruto, celý rudý vzteky
"Naruto!" nevydržela to Sakura a praštila ho.
"No...asi jdeme, ne?" podrbal se Kakashi na hlavě
"Hai" odpověděli všichni a odrazili se.

Po pár dnech dorazili k místu, odkud vyslal člen ANBU hlášení, že zahlédl Orochimaru.
"Sai"
"Hai!" odpověděl Sai a aniž by čekal na příkaz, vytvořil pár krys a nechal je prozkoumat oblast.
"Žádná přítomnost chakry..." odpověděl po chvíli
"Zvláštní, pojďme to prozkoumat na vlastní oči!"
"Hai"
Skupina se vydala k rozvalině stavení, které mělo být úkratem Orochimaru a jeho poskoků. Opatrně vešli dovnitř...
"Je to bludiště!" řekl překvapeně Yamato
"Rozdělíme se po dvojicích, bude snadnější to tu tak prozkoumat! Hlavně se držte při sobě! Budou tady pasti!"
"Hai"
"Takže, Naruto jdi s Yamatem, Sai půjde s Leiko a Sakura se mnou"
"Hai"
Rozdělili se a pokračovali. Se Saiem byla dobrá spolupráce, na nic se jí neptal a hleděl si svého. Dokázala se s ním plně soustředit.
"Cítíš to?" zeptala se po chvíli
"Slabě, ale jo"
"Musíme být opatrní!"
"To jo" zašeptal Sai a při dalším jeho kroku oba tasili své zbraně, čímž odrazili pár letících kunaiů
"Všimli si nás!"
"Je dost možné, že to byla jen past"
"Pochybuju, cítili jsme přece oba něčí přítomnost!"
"Jo, ale teď nic necítím!"
"Ani já...pokračujeme... Jsi v pořádku?"
"Jistě" řekl jí Sai se svým obvyklým kamenným výrazem.
Pokračovali dál temnými chodbami až se dostali do obrovské místnosti a vysokými stropy.
"Je možné, něco takového vybudovat?"
"Vidíš, ne?"
"Hmm... Stejně mě to udivuje!" řekla Leiko a rozhlížela se okolo.
Najednou oba zpozorněli, ze dvou vchodů se ozvaly nějaké zvuky. Stoupli si zády k sobě a čekali, co přijde. Najednou se objevily tváře Kakashiho a Naruta.
Naruto se proti nim rozeběhl a začal řvát:
"Vrať Sasukeho, ty hajzle!"
Leiko ani Sai nechápali, co dělá... Ovšem Naruto začal v běhu tvořit rasengan
"Oou, to je vážné! Asi genjutsu...nikdy to nepozná!"
"Jakto, že v něm nejsme i my?"
"Nejspíš jsme, ale on nás vidí jako někoho jiného"
"Je tady! Teď!" křikl Sai a oba se pohybovali jako jedno tělo! Dokázali se vyhnout rasenganu, Sai chytil Narutovu ruku a Leiko se mu dostala za záda. Potom, když se nemohl hýbat a neustále řval nějaké výhružky proti Orochimaru, udělala pár pečetí a přiložila dva prsty na Narutovo temeno.
"Kai!" řekla a Naruto se najednou zklidnil
"Co je? Co se děje? Kde je? Sai? Proč mě držíš? Kde je Yamato sensei?"
Při jeho jméně si uvědomila i Leiko, že Yamato, by měl Narutovi pomáhat, když je v nebezpečí.
"Nahoře!" vykřikla a jen taktak se stačili vyhnout útoku.
"Yamato sensei! Ne! Počkejte!" začal křičet Naruto, ale nepomáhalo to.
Leiko se nenápadně dostala k Yamatovi a také ho osvobodila.
"Omlouvám se, tohle genjustu musí být nezvykle silné!"
"To ano, když ani vy jste ho nepoznal."
"Kde je Kakashi a Sakura?"
"Byli u dalšího vchodu, ale teď si neuvědomuju, že bych je někde viděla.
"Leiko!" ozvalo se jí u nohou.
"Pakkune!"
"Hai, posílá mě Kakashi, mají problém! Pojďte za mnou!"
"Honem!" a všichni se za ním rozeběhli

Proběhli chodbou, kterou je předtím viděli přijít a dostali se do další místnosti. Tentokrát nebyla tak rozlehlá, ale byla tmavá!
"Skoro nic tu nevidím!" řekl Naruto
"To nikdo..."
Yamato vytáhl z batohu malou světlici a zapálil ji. Červené světlo začalo osvětlovat zdi okolo, ale všude bylo ticho.
"Tady mě Kakashi vyvolal!" přiběhl Pakkun k místu uprostřed místnosti.
"Objevili se tady nějací ninjové a oni museli bojovat! Ale byla jich převaha, proto mě pro Vás poslal!"
"Divné, kam se poděli... že by je porazili?"
"Nesmysl, tak dlouho jsme nebyli pryč!"
"Nemůže to být další genjutsu?"
"Nic takového necítím, navíc Sakura rozpozná jakékoliv genjutsu a dokáže se z něj dostat!"
"Souhlasím!" řekl Naruto "ale kde potom jsou?"
"Musíme být obezřetní!"
Začali prozkoumávat místnost... Najednou Naruto vykřikl: "Tady něco je!" a jak je u něj zvykem, okamžitě za to něco zatáhl.
Najednou zmizela podlaha a všichni začali padat do neznáma.
"Naruto, připomeň mi, že Tě mám zabít!" zařvala na něj Leiko.
"Gomééén" zařval Naruto a potom všichni dopadli.

Po nějaké době se Leiko probrala. Ležela v posteli.
"Cože? Kde to jsem?" trhla sebou a rychle se posadila. Najednou se ozvala ostrá bolest v rameni.
"Auu" zaúpěla a chytila se zdravou rukou ramene.
"Neměla by ses hýbat" ozval se až příliš známý hlas
"Já se asi vážně zbláznila..." zavrtěla hlavou Leiko a chtěla se postavit, aby prozkoumala neznámý pokoj.
"Vždycky jsi v sobě měla kus blázna!" zase ten hlas, ale tentokrát se ozval blíž.
Leiko se ohlédla směrem, odkud přiházel.
"Chyběla jsi mi, víš to?" ozvalo se za ní a potom ji ovinuly příjemně teplé paže.
"Nevěřím tomu!" vytřeštila Leiko oči a nechtěla se otočit, aby se její sen nerozplynul.
"Nejsi skutečný!"
"Jsem tak moc skutečný, jak jen si budeš přát!"
"V tom případě..."
"Proč se neotočíš? Když jsi spala, byla jsi tak nádherná. Takovou dobu jse se neviděli a ty mi ani nedáš pusu? Nebo mě už nechceš?"
"Nechci se otočit, aby jsi nezmizel...jako tentkát..."
"Nemusíš se bát!" a sevření povolilo.
Leiko se nadechla a pomalu se otáčela, raději zavřela oči, aby nebyla zklamaná.
Když oči otevřela, Sasuke se na ni díval se svým jedinečným pokřiveným úsměvem.
Leiko se mu chtěla vrhnout kolem krku, ale bolest v rameni ji zastavila. Zkřivila obličej a chytila se za rameno.
"Říkal jsem Ti, že se nemáš moc hýbat!"
"Co se stalo?"
"Padli jste do pasti, lidé z mého týmu Vás našli, když prohledávali jednen ze starých úkrytů Orochimaru."
"Ty máš tým?"
"Hmm...jmenujeme se Hebi..."
"Orochimaru Tě nechal jít?"
"Ne"
"Tak jak..."
"Zabil jsem ho, přece nebudu něčí schránka... Nebylo už nic, co by mě mohl naučit"
"Kde je zbytek mého týmu?"
"Jsou v pořádku, nemusíš se bát"
"A co Sakura a Kakashi?"
"Leží ve vedlejším pokoji"
"Sasuke..."
"Ano?"
"Proč jsi mě opustil?"
"Abych Tě mohl lépe chránit"
"To bys udělal líp, kdyby jsi nikam nešel!"
"To bych nezesílil!"
"Ublížil jsi mi víc, než kdyby mě zasáhly nějaké zbraně!"
"Vím, ale nešlo to jinak! Žádná moje omluva není dostatečná..."
"Slib mi, že už mě nikdy neopustíš!"
"V tom případě tu zástáváš!"
"Nevrátíš se do Konohy?"
"Ne, řeknu Ti, co jsou lidé z Konohy zač... Oni poštvali Itachiho na naši rodinu! Není to vůbec tak, že by mě nechal žít proto, že jsem byl slabý. Byl jsem jeho trest! Všechny zabil, jen malého brášku nemohl. Proto odešel. Proto já jsem založil náš tým a rozhodl se představitelům Konohy pomstít. Je to hodně, co po Tobě chci, ale zeptám se... Připojíš se k nám?"
"Víš moc dobře, že kvůli Tobě udělám všechno!"
"Leiko?"
"Ano?"
"Já Tě tak moc miluju!"
"Tos mi nikdy neřekl!" zůstala na něj zírat překvapená Leiko
"Proto Ti to říkám!" a políbil ji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti povídka?

ano
ne

Komentáře

1 Leiko Hatashi Leiko Hatashi | E-mail | Web | 20. března 2009 v 17:11 | Reagovat

WAAAAAA je to super!!Ty kks ty si fakt rodena spisovatelka!Waw je to fakt uzastne,arigato!Arigato gozaimasu ty kks fakt je to pecka!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama